TZ č.1610 v prodeji

TZ č.1610 v prodeji

Můžete se stát našimi fanoušky na facebooku a sledovat tak aktuální informace. Klikněte ZDE
Od září 2012 máme svoji magnetku. Přijdtě si ji pořídit a vyzdobte si například ledničku. Více o magnetických místech ZDE

Vnější opevnění Prahy

 

Článek o budování opevnění v meziválečném Československu, zvláště v okolí Prahy

  Vnější opevnění Prahy

        V letech 1936-38 jich v pohraničí bylo vybudováno na tisíce. A to rukama těch, kteří věřili, že náš tehdy mladý stát  ubrání  před narůstající mocí nacistického nepřítele. Byly to pevnosti těžkého i lehkého pohraničního opevnění státu. V roce 1934 bylo jasné, že válečná krize je na spadnutí, proto se v generálním štábu naší armády rozhodovalo jestli vydat finance na modernizaci techniky armády, a to znamenalo podporovat vývoj zejména tanků a letectva, či vystavět stálé opevnění.

       Zvítězil vliv francouzského generálního štábu a po vzoru Maginotovy linie zde bylo vystaveno stálé opevnění. S vyjímkou asi 200km společných hranic s Rumunskem byla v celém pohraničí naplánovaná výstavba opevnění. Od jediného Rumunska se totiž ČSR nemusela obávat nepřátelského útoku. Výstavba byla rozplánována do 15 let, vše mělo být dobudováno kolem roku 1950. Avšak výstavba trvala jen od roku 1936 do roku 1938. Po té byla přerušena Mnichovskou zradou.

       Opevnění nás mělo chránit před případnými vpády nepřítele a dokonalým krytím palebných prostorů decimovat jeho postup. Avšak v neposlední řadě mělo chránit i naše hlavní město. Proto zde bylo vybudované Vnější opevnění Prahy, jinak také "pražská čára". S VOP bylo počítáno nejen jako s obranou Prahy, ale také jako s ústupovou linií armády v případě, že by se vedení konfliktu vyvíjelo nepříznivě pro Československo. Takto by československá armáda ustoupila až na nynější česko-slovenské hranice a zde by se snažila udržet pozice do příchodu Rudé armády.

       Pražská čára začínala u Mělníka a pokračovala přes Velvary, kde bylo počítáno s pěti těžkými objekty (ty se bohužel nepodařilo včas vybudovat), dále na Slaný, Smečno, Důl Libušín, Doksy, Dolní Bezděkov přes Nižbor na Beroun,Srbsko až na Slapy u Vltavy. Bylo zde vybetonováno 77 lehkých objektů vzor 36 a 755 lehkých objektů vzor 37, těžké objekty zde byly plánovány, ale nepodařilo se je vybudovat. Dochován zůstal jeden objekt vzoru 36 a 36 objektů vzoru 37.

       Způsobeno to bylo tím, že po vyhlášení Protektorátu se nacisté obávali zneužití pevnůstek českým obyvatelstvem v případném protiněmeckém povstání. Proto vyšel rozkaz k likvidaci, která probíhala odstřelem. Avšak některé objekty zachránila blízkost obytných budov, železniční tratě, silnice či vedení vysokého napětí. Tyto byly likvidovány náhradním způsobem. Byly vyplněny lomovým kamenem, který tvořil zához bunkru a mezery mezi kamenem prolity řídkým betonem. U některých byly i vytrženy ocelolitinové střílny.

        Některé z takto znehodnocených objektů si dnes vybírají nadšenci a různé kluby vojenské historie a uvádějí je do stavu, v jakém měly být za mobilisace československých vojsk v roce 1938. Jejich práce není zrovna jednoduchá. Vyrubávání kamene z interiéru bunkru připomíná spíše práci v kamenolomu. Přesto už na pražské čáře vyrostlo několik pěkných skanzenů, které stojí za to navštívit.

        Jsou to například:

Lehký objekt vzoru 37 typ Z1 v Sazené

Lehký objekt vzoru 36 typ A u Drnova

Lehký objekt vzoru 37 typ B2-80z ve Smečně

Lehký objekt vzoru 37 typ A-180 v Doksech u Kladna

Lehký objekt vzoru 37 typ A-200z pod silnicí mezi Dolním Bezděkovem a Bratronicemi

Lehký objekt vzoru 37 typ E v Berouně vpravo nad komunikací na Prahu

 

          Na závěr bych vám chtěl připomenout, že tyto pevnosti byly stavěny pro muže, kteří byli odhodláni bránit svou vlast i za cenu položení vlastního života! Nebyly to však vojáci profesionální, kteří jsou na tyto situace cvičení! Byli to  tátové od rodin a měli různé profese. Byly povoláni armádou a nebyl jim lhostejný osud jejich vlasti!

Těžko by se dnes mezi námi hledal někdo stejně odhodlaný!

Proto prosím, važme si těchto mužů i naší historie! 

Za KVH Doksy u Kladna Tomáš Kružík

01.04.2013 19:59:54
kvhdoksy
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one